RECENZE

 

Hudební recenze: Oakenfold - A Lively Mind

V minulých letech neúnavný propagátor stylu trance, hrající na desítkách až stovkách akcích ročně po celém světě. V současnosti už více klidnější pán, který namísto tranceu dává přednost pop-rockovým skladbám s prvky breakbeatu, hip-hopu a houseu. Alespoň co se tedy jeho vlastní produkce týče. Skvělý hudební obrat o 180° předvedl na desce Bunkka a v podobném duchu se má nést i jeho nejnovější album A Lively Mind. Skutečně v podobném?

 

Legenda až na půdu

Co se Oakenfoldovi nedá upřít, je jeho vliv na scénu. Možná to už v současnosti tolik nevypadá, ale ještě donedávna určoval z velké části trendy na tranceové scéně. Všechno to začalo založením labelu Perfecto na přelomu 80. a 90. let V té době bylo Oakenfoldovo jméno už poměrně slušně známé a tímto krokem se do povědomí tancechtivého clubbera zapsalo ještě razantněji. Díky Perfectu se zviditelnila další řada DJů a producentů a dá se říct, že bez Oakenfolda by možná neexistoval Timo Maas nebo Hernan Cattaneo. Kdo by si ale o Paulu Oakenfoldovi myslel, že je jen nějaký tranceový floutek, moc by se mýlil.

Ještě předtím, než se k tranceu vůbec pořádně dostal, produkoval hip-hopové desky anebo napomohl k vydání rockového alba Pills N´ Thrills and Bellyaches skupině Happy Mondays. Že mu není ani mimo-taneční scéna cizí, dokazoval spoluprácemi například s U2 anebo skládáním soundtracků k filmům Operace hacker či Planeta opic. Bylo jen otázkou času, kdy se jednotlivé střípky z jeho ne-tranceového životopisu dají dohromady a sejdou se na celistvé desce. K tomu došlo v roce 2002 na albu Bunkka. A musím podotknout, že nejlepším albu z pera a mašinek tohoto DJe. Skvělé, nalomené tracky ovlivněné mnoha styly od hip-hopu až po rock s mnoha úžasnými vokály od Tricky, Nelly Furtado či Shifty Shellshocka. Na první poslech to byl pro fanoušky Oakenfoldových setů nejspíš šok, ale mnoho z nich si tuhle desku poté zamilovalo. Ten samý rok a o další tři léta později vycházejí tomuto všeumělcovi další dvě alba ve stylech jemu přeci jen bližších, tedy převážně v rytmech sladkého tranceu, ale úspěchy se chlubit už rozhodně nemohou.

Kde je začátek, je i konec

Po albu Bunkka Oakei chvíli ještě těžil z jeho dobré pověsti, jenže poté přišly hluché roky. O jeho dalších albech se více méně nehovořilo, Pefecto vystřídaly mnohem průbojnější labely podobného ražení a tak Paul zůstal hlavně u DJského řemesla. Zvrátit možné spekulace o nastávajícím konci jedné legendy se snaží novým albem A Lively Mind vycházejícím právě v těchto dnech. Byl by to asi příliš naivní optimismus očekávat z této desky nějaký hudební zázrak, rozhodně jsem ale nečekal až takový propad směrem do prázdna. Minimálně tři hlavní důvody svědčí o tvůrčí vyčerpanosti Paula Oakenfolda.

Důvod číslo jedna: Vykrádá kde kdo a kohokoli, ale sám sebe? Je jasné, že základní hudební stupnice má osm tónů a s půltóny se dostaneme na číslo třináct. Je vlastně nemožné stále vymýšlet nové a nové melodie, aniž by se vzdáleně nepodobaly stovkám jiným. Ovšem jde to dělat s citem tak, aby nebylo téměř nic poznat. Nejenom, že na tento cit Paul Oakenfold ve svém novém albu zcela rezignoval, ale zcela otevřeně a bez zábran kradl i ze svého vlastního materiálu a to natolik čerstvého, jakým je jeho album Bunkka. Těžko říct, zda to bylo nevědomky anebo si Paul myslel, že mu to projde. Pozorný posluchač není hloupý a snadno najde celé části ukradených melodií z výše jmenovaného alba, které jsou naroubovány do nových skladeb na této desce. Dva příklady za všechny: skladby No Compromise a Switch On.

Důvod číslo dvě: Výjimečné album málokdy zvládne jeden producent celé sám a zajímaví hosté nejsou nikdy na škodu. V případě alba Bunnka měl Paul tu čest pracovat s excelentními vokalisty velmi zvučných jmen a hlavně hlasivek. Mnoha, jinak průměrným, skladbám to výrazně pomohlo. Kde by byla skladba Starry Eyed Surprise bez zpěváka z Crazy Town? Kde by byl track The Harder They Come bez vokálů Nelly Furtado? A nebo dokážete si představit skladbu Southern Sun, s průměrnou melodií, bez vokálu Carly Werner? Na desce A Lively Mind se to také hemží různými vokalisty, ale zatímco na Buncce jich bylo jedenáct, na novém albu je jich jen šest a z toho část patří neznámým jménům s kolikrát tuctovým hlasovým potenciálem. Pozitivem je jistě angažování herečky do role zpěvačky v případě sličné Brittany Murphy. Moc dobře si jí pamatuji z filmu Sin City a její hlas se v úvodním singlu Faster Kill Pussycat výborně vyjímá. Dobrou volbou bylo i angažování vokalisty Pharella Williamse z projektu N*E*R*D či The Neptunes, dále Grandmastera Flashe, který dodal vokály do disko-breakbeatové skladby Set It Off a v neposlední řadě Ryana Teddera, který nazpíval hned tři skladby. Bohužel ani skvělý vokál občas nepomůže špatné muzice.

Důvod číslo tři: Bez hlavy a paty to nejde. K čemu je vám docela pěkné tělo, když nemůžete chodit ani myslet. Tím tělem mám na mysli několik ucházejících, ba dokonce skvělých skladeb. Těmi patami pár zbytečně vykradených tracků a tou hlavou naprosto zmatené vkládání nic neříkajících tucek mezi ty docela slušné písničky. Několik dobrých tracků tu vážně je a to většinou hlavně díky dobře vybraným vokálům. Takže se můžete těšit na již zmíněný singl Faster Kill Pussycat anebo na skladbu Set It Off či rockově-baladickou The Way I Feel. O několika vykrádačkách jsem se již zmínil. Pár dalších naleznete také ve skladbách, které sice nekradou rovnou z určitého zdroje, ale nepřímo parazitují na momentálně snad už ani ne tak oblíbených, jako nechutných electro-basových motivech á la Benny Benassi. Například skladba Sex 'N' Money je toho krásným příkladem. Track Praise The Lord zase využívá typické basové kytary z hudebního motivu Jamese Bonda a navíc celá skladba působí jako kříženec The Prodigy s jakousi euro-disko patlaninou. Zcela mimo moje chápání je zařazení ryze tuckoidních, rádoby tranceových záležitostí Save The Last Trance For Me, Amsterdam a Not Over. První jmenovaná současný tranceový trend ani nijak nenapodobuje, což je její jediné, přesto malé a bezvýznamné plus. Ovšem ani tak nic zvláštního v této skladbě nenajdete.

Co víc dodat. Paul Oakenfold byl legendou, je a asi navždy bude, protože se do dějin taneční hudby zapsal zlatým písmem. Jeho kvality mu nejde a ani nechci upřít. Kdo si ho ovšem chce pamatovat takového, jakým byl v době alba Bunkka a před ním, nechť si jeho novou desku A Lively Mind snad raději ani nepouští.

Hodnocení: 40%

Oakenfold - A Lively Mind
formát: CD
čas: 56:32
label: Maverick / Perfecto
kat.č.: 49900-2 / PERCD003
info: www.pauloakenfold.com, www.perfectorecords.com, www.maverick.com

tracklist:
01 Faster Kill Pussycat
02 No Compromise
03 Sex ´N´ Money
04 Switch On
05 Amsterdam
06 Switch On
07 The Way I Feel
08 Praise The Lord
09 Save The Last Trance For Me
10 Not Over
11 Vulnerable
12 Feed Your Mind

 
 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016