RECENZE

 

Filmová recenze: Dluh

Po druhé světové válce zmizela řada nacistických zločinců – někteří do zahraničí, někteří přímo v Německu. Částečně díky vlastním kontaktům, někdy s požehnáním vítězných mocností. Jediný stát, který nikdy ani na okamžik nezapochyboval o tom, co je třeba s podobnou verbeží dělat, byl Izrael. Jeho komanda si připsala pěknou řádku úlovků. Řezník z Birkenau, který měl na svědomí tisíce obětí, měl být dalším z nich. Trojice mladých agentů Mossadu, která ho vystopovala ve východním Berlíně, však narazí na nečekané komplikace...

 

Film Dluh se odehrává ve dvou rovinách. Nejprve zastihneme jeho tři hrdiny v devadesátých letech jako staré hrdiny národa – jejich mise byla dobrodružná a završená vítězstvím nad nacistickou bestií. Jenže něco není v pořádku... Druhá linie sleduje samotnou akci hluboko v šedesátých letech a odhaluje, jak se oficiální verze liší od té skutečné. Zamyšlení nad povinností a smyslem pravdy i lži může začít. Od Berlína přes Izrael až do chladné Ukrajiny, kde dojde ke konečnému zúčtování.

 Dluh

John Madden je poměrně zajímavý režisér, který střídá velké filmy s televizními produkcemi. Je tedy zkušený a poctivý, ale mezi absolutní špičku nepatří. Což je ve zkratce recenze i na jeho poslední snímek. Dluh je skutečně poctivý a jistou rukou natočený kousek. Ve správných momentech napínavý, jindy až mrazivý, (především scény v nichž židovská agentka chodí na pravidelné gynekologické prohlídky k muži, kterého mají unést a postavit před soud) či puntičkářský (držení se za ruce v rámci hraní role manželů) a někdy prostě jen rutinní (v podstatě celá ukrajinská anabáze). Nevyrazí vám ničím dech, a to ani hereckými výkony, přestože sestava je více než slušná.

 Dluh

Jakkoliv obdivuji krásnou Jessicu Chastain a všechny scény, které má společné s démonickým Jesperem Christensenem, (nacisty by měli hrát především skandinávští herci - to je staré a dobré pravidlo!) musím poznamenat, že kupříkladu takový Ciarán Hinds (asi nejlepší Caesar všech dob ze seriálu Řím) je trestuhodně nevyužitý a Tom Wilkinson zrovna tak. Také nemohu říct, že by mne kdovíjak dostala pointa filmu, o které se nás tvůrci snaží celou dobu přesvědčit, že bude stát opravdu za to. Dluh tak nakonec nefunguje jako výpověď či příspěvek ke stále živému tématu nacistických zločinů a jejich potrestání. Je sice plný poznámek o tom, že přežití je někdy horší než smrt a psychologie členů komanda se snaží postihnout židovské odhodlání dosáhnout spravedlnosti, ale nepřináší nic nového, jen opakuje již jinde řečené.

 Dluh

Vlastně je lepší brát Dluh jako řadový thriller a vykašlat se na přesahy. Dobře promyšlený únos, komplikace, psychologická hra na kočku a na myš, kde se neustále převrací role, něco fyzických soubojů a trocha konspirace. Dobré pokoukání. A pokud bych měl jako Jihočech z kraje, který má národnostně hodně pohnutou historii, vypíchnout jednu základní myšlenku čistě žánrového a uvolněného čtení Dluhu, pak je to toto: Židovská komanda jsou cool a nacisty je třeba zabíjet v každém věku. Amen.

Dluh (The Debt), USA 2011, 114 min.
Režie: John Madden
Scénář: Mathew Vaughn, Jane Goldman, Peter Straughan
Kamera: Ben Davis
Hudba: Thomas Newman
Hrají: Helen Mirren, Sam Worthington, Ciarán Hinds, Tom Wilkinson, Jessica Chastain aj.

Hodnocení: 70 %

Boris Hokr

 
 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016