RECENZE

 

Richie Hawtin aka Plastikman - Closer

Richie Hawtin je silně rozdvojená osobnost. Ti, kteří se zajímáte o hudbu v trošku větším měřítku a přitom ještě máte čas chodit na party mi určitě dáte za pravdu, že tento, ačkoliv na pohled nenápadný chlapík manipuluje a ovlivňuje tisíce, desetitisíce a možná i statisíce lidí po celém světě. Vyznat se v jeho tvorbě a neprožít přitom menší mozkovou, potažmo sluchovou mrtvici je nemožné. Pro ty, kterým pojem rozdvojená osobnost není na příkladu Richieho Hawtina jasná, čtěte dále.

 

Plastikman - CloserRichie Hawtin je silně rozdvojená osobnost. Ti, kteří se zajímáte o hudbu v trošku větším měřítku a přitom ještě máte čas chodit na party mi určitě dáte za pravdu, že tento, ačkoliv na pohled nenápadný chlapík manipuluje a ovlivňuje tisíce, desetitisíce a možná i statisíce lidí po celém světě. Vyznat se v jeho tvorbě a neprožít přitom menší mozkovou, potažmo sluchovou mrtvici je nemožné. Pro ty, kterým pojem rozdvojená osobnost není na příkladu Richieho Hawtina jasná, čtěte dále.

Zcestovalý Hawtin objíždí svět s nezapomenutelnými sety plnými nečekaných zvratů a nečekaných technických možností. Je to největší propagátor final scratche na světě a také jeden z nejzaslouženějších DJů, kteří po světadílech rozšiřují a vysvětlují pojem minimal. V prvé řadě, Richie na svých party vystoupeních hraje techno a to je také jeho první polovina osobnosti. Za poslední dva roky vystoupil i několikrát u nás, takže jste si o tomto mistrovy techna hudební obrázek jistě udělali. Co bude pro vás problémem, je najít jeho autorské techno album. Takové prostě neexistuje. Existují jen jeho DJské sety a 2 nejznámější jsou "Decks, EFX, 909" a "DE9: Closer To The Edit", který zaznamenal revoluci na poli míchaných kompilací. Proč, to už je námět na samostatný článek. Přesto v katalozích alb najdete jména Richieho Hawtina hned několikrát. Ne pod tímto jménem, ale pod označením Plastikman. To už těch alb naleznete poměrně více a především to budou "Musik" z roku 1994 a "Artifakts" z roku 1998. Techno na nich nehledejte, spíše se připravte na velký experiment ve stylu minimalistické hudby, převážně ambientu. Tj. tedy druhá Hawtinova osobnost. Nijak se tomu nevymyká i Hawtinova, respektive Plastikmanova třetí deska "Closer", která nedávno vyšla u labelu Novamute a koupit si ji můžete i u nás.

I z předchozích několika vět vyplývá, že hudební tvorbu Richieho Hawtina nestrpí každý, ale někteří si na ní neuvěřitelně pochutnají. Třeba i kritika, která na Hawtinova alba nikdy nešetřila chválou. Přesto Hawtin na udíleních cen za nejlepší alba a singly nikdy nefiguroval. Tak už to ale v showbyznysu chodí. Uvidíme, co kritika řekne na desku "Closer". Myslím, že zklamaná by rozhodně být nemusela.

První polovina alba je skutečně jen pro fajnšmejkry. Trochu více snesitelnější je mezi tou změtí zvuků-nezvuků jen skladba "Disconnect", která se stala také pilotním singlem. Jelikož sem jí zahlédl i na české stanici Óčko, dalo by se říct o úspěchu této skladby i u nás. Ovšem okolo tohoto tracku se v prvních desítkách minut dostanete do silně minimalistických kompozic tu a tam "osvěžených" o ledově chladný beat. Dominuje industriální atmosféra, někdy více depresivnější nálada, než co uslyšíte na deskách Massive Attack a třeba i hororový robotický hlas, jako hned v úvodní skladbě "Ask Yourself". Skladba "Lost" je například zase zcela bez beatu a do jednolitého basového zvuku prostupuje podivně rozplizlá melodie smyčců. Těžko říct, zda je to vrchol umělecké dovednosti anebo Hawtinův počítač je tak slabý, že víc zvuků zkombinovat neumí. V následujících skladbách zjistíte, že umí, takže tuhle skladbu berte, jako odbočku kamsi na jinou planetu.

Ještě také v páté skladbě "Slow Poke" se neděje nic převratného. Stále se ze skladeb linou podobné zvuky, jen jdou v jiných dobách a jinak za sebou. Jestli to je také záměr mistra minimalu, to ví asi jen on sám, každopádně se o takovýchto skladbách nelze příliš rozepisovat a každý si tu hudbu musí prožít sám. Album "Closer" a vůbec Hawtinova autorská tvorba není určena pro masy, ale pro jednotlivce. Na druhou stranu by se to slovo "minimal" nemělo zneužívat a představovat si pod ním cokoliv. Proto možná Hawtin do druhé půle alba zařadil přeci jen živější skladby. Podporují ji 4/4 beaty ve skladbách "Headcase", Ping Pong" nebo "I Don´t Know". Hned na vás vysvitne trochu sluníčka a váš náhled na album se přeci jen změní. Možná se vám budou zdát, že jednotlivé zvuky se po skladbách potulují pouze chaotickým způsobem, ale po zaposlouchání se do detailu zjistíte, že všemu vévodí hodně přísný řád. Také veliké umění.

Všude v médiích jste si určitě všimli hlášek typu, "Hawtin sice ještě nezazpíval, ale aspoň už mluví!" Věřte mi, že přímo Hawtinův hlas ani na albu "Closer" nenajdete. Pouze najdete hlas počítačového robota, který sice Hawtin namluvil, ale co z toho. Takže zase nic. Příklad toho je například skladba "Mind In Rewind". Závěr alba patří tracku "I No", který se drží pravidel ze skladby "Lost" a také skladbě "I Don´t Know", která v sobě nese i náznak lehoučké gradace, což je na závěr velmi příjemným osvěžením.

Z desky Richieho Hawtina, "Closer", asi mnoho singlů už nevyjde. Mnoho ocenění nezíská, příliš lidí si jí také nekoupí a možná ani nevypálí, přesto je tu pro vás jako alternativa k jiným nahrávkám, kterých je před vánocemi na pultech hudebních obchodů plno. Doporučuji vám si desku Closer pořídit a zavřít se s ní minimálně na tři hodiny někam do prázdné místnosti bez oken a nábytku. Pak teprve možná bude znát, že na ní není pouze pár prázdných zvuků, ale že je přímo nacpaná nápady a energií. Jen jí na první pohled tolik nerozdává.

Hodnocení: 8/10

Plastikman - Closer
CD
čas: 75:09
label: Novamute
kat. č.: NOMU 100CD
info: www.mute.com

Tracklist:

01 Ask Yourself
02 Mind Encode
03 Lost
04 Disconnect
05 Slow Poke (Twilight Zone Mix)
06 Headcase
07 Ping Pong
08 Mind In Rewind
09 I No
10 I Don't Know

Autor: -roman-

 
 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016